a tak mohu pomalu odkrývat letošní jedlé dárečky. Není jich takové množství jako jsem připravovala v loňském roce, ale snad i to málo obdarované potěší. Nejsem prostě ještě ve své kondici a tak se letošní čísla nepohybují kolem tisícovky, ale jen kolem desítek. To je i důvodem, že se neúčastním vánočního dne ve FN Motol. Pomáhání je však stále v mých myšlenkách a proto pokračuje jinak…
Pamatuji na den, kdy jsem nazdobila svůj první jedlý perníkový dárek. Byla to sova, kterou jsem si namalovala na tvrdý papír, vystřihla a následně podle této šablony nožem vykrajovala potřebný tvar. Tenkrát jsem jich takto vyřezala asi 30 a vůbec mi to nepřišlo jako, že se tím zdržuji. Dnes je nabídka vykrajovátek tak rozmanitá, že si své najde určitě každý. Na sovy jsem však nezapomenula a vždy si nějakou dle té mé šablony vyříznu. Je to pro mě taková milá tradice. Myslím, že všichni v mém okolí nějakou tu sovičku ode mě doma mají. To mě opravdu těší.
Letos jsem opět použila svůj tradiční recept, který najdete i v nové knize “Sladká inspirace”, ale perníčky budou zase trochu jiné. Všechny nápady budu ukládat nejen do tohoto příspěvku, ale také k receptu na perníčky do kapitoly Vánoce.
Napsat komentář