Nepatří zatím mezi ty, na které bych se ve svém sladkém tvoření často zaměřovala. Naopak. Dětské dorty jsem až tolik nedělala.
Musím přiznat, že jsem se u nich vlastně vždycky trochu “trápila”. Nejen, že zde byla obava, abych nezklamala dětskou dušičku, ale modelování dětských postaviček, kterých je plný internet, mě moc nebavilo. Každý prcek totiž očekává, že jeho oblíbený hrdina bude na dortu úplně stejný, jako ten z televize, knížek a to mě vlastně vždy omezovalo. Měla jsem pocit, že originalita není na prvním místě a to byl možná i důvod, že moc dětských dortů v mém portfóliu nenajdete.
To se však začíná měnit. Nejen proto, že jsem dvojnásobná babička já, ale i všichni kolem mě se rozrůstají a tím se mění i mé zaměření. Dnes už na to nahlížím trochu jinak a snažím si i tohle tvoření pro děti užít. Budu upřímná. Užívám si teď nějak víc každé pečení, i obyčejnou bábovku, nebo bublaninu.
A když pak mám vytvořit dětský dort s postavičkou, kterou miluji od dětství, je to o to lepší. S malými dětmi v rodině se člověku zas vrací zpět to, na co jako by na chvíli sám zapomněl. Najednou si zas sednu s knížkou a čtu vnoučkovi pohádku, měním hlasy postaviček, mňoukám jako kočka, bručím jako medvěd. Uvědomuji si, že vybírám pohádky, které jsem i já jako malá holka měla ráda. Je to příjemný návrat k něčemu, na co mám milé vzpomínky, které vyvolávají v člověku příjemný pocit.
Dětské dorty asi nikdy nebudou tím, čím bych na sociální sítích někoho oslnila, ale stačí mi k radosti vidět rozzářené dětské oči. Tak snad to ti prckové z toho mého tvoření cítí.
Mezi poslední dva dětské dorty patří ten s krtkem a papouškem. Vždycky se snažím doplnit dort ještě o perníčky. Ty jsou především na památku pro ty, kteří se účastní rodinné oslavy.
Napsat komentář