Svatební dort roku 2017

Fotografie mého soutěžního dortu:

  

Soutěž Svatební dort roku je pro mě osudová. Při mé první účasti na 2. ročníku, jsem se úplně nadchla a to ve mně zůstává přesto, že jsem ještě nikdy na této soutěži nestála na pomyslné bedně úspěchu. Nádherné výtvory profíků i laiků cukrářů mě vždycky dostaly. Atmosféra všech těchto cukrářských soutěží je pro mě  motivující a žene mě vlastně k dalšímu tvoření, trénování a učení se novým věcem. Stalo se to mým koníčkem a relaxem. S ohledem na to, že dorty neprodávám, nehrotím proto tolik výhru a snažím si to vždy užít.

Ráda bych se ale dnes pozastavila nad 5. ročníkem, který byl pořádán poprvé a doufám, že naposledy v Brně v Bobycentru. Cestuji denně, takže Brno nebyla překážka účasti ani tentokrát, ale celková organizace v prostorách casina byla podivná. Přesto, že díky D1 jsem musela odstranit začištění pater královskou glazurou a vyměnit jeden leknín, mohla jsem i tak dort postavit mezi ostatní a soutěžit. To, co ale budu následně psát, berte prosím jen jako můj osobní pocit. Chtěla bych zmínit, že v minulosti jsem moderovala zprávy v rádiu a následně asi 11 let moderovala a 7 let pořádala různé společenské akce. Proto se domnívám, že nejsem úplný neznalec a mé postřehy se tedy netýkají jen cukrařiny.

Jako velmi pozitivní bych ráda na samém začátku vyzdvihla příjemný přístup organizátorek akce. Zájem o každého, kdo přijížděl s exponátem. Škoda jen, že hlavní pořadatelka už nepatří mezi ty, kteří předávají výhercům ceny a pogratulují. Domnívám se, že vyhlášení vítězů je vrcholem soutěže a tam by neměla chybět.

Největším fiaskem však bylo moderování, které oproti předcházejícím ročníkům, kazilo úroveň celé soutěže. Moderovat by měl člověk, který to umí a má „styl“ jak v oblékání, tak ve vystupování. A hlavně, musí mít dobrou češtinu. Takovou akci nelze celou číst chybně z papíru a neustále se opravovat. Číst i pozdrav je opravdu úsměvné a trapné. Naštěstí měla slečna jen krátké vstupy a ty spousta lidí ani neposlouchalo, protože moderování nemělo žádný šmrnc a bylo absolutně nevýrazné. Každý prostě nemůže dělat všechno.Většinu času hrála v sále jen hudba a na jevišti v pauzách posedávali unavení soutěžící čekající buď na vyhlášení jejich kategorií, nebo na konec soutěže, aby si mohli odvézt své exponáty. V sále bylo během dne většinou poloprázdno až pusto. Lidé přišli pouze na vyhlašování a to především jen ti, co soutěžili. Pořídila jsem fotografie sálu zhruba po dvou hodinách a v porovnání s loňským ročníkem to bylo až smutné. Možná je chybou nepořádat takovou akci se svatebním veletrhem v Praze. Dávalo by větší smysl.

Dalším negativem považuji absenci odpadkových košů. Po ochutnávce dortů hlavní kategorie to v sále vypadalo dost nechutně a bylo smutné pozorovat pořadatelku, jak v šatičkách běhá s černým igelitovým pytlem a uklízí nedojedené kusy dortů, které byly po celém sále. Myslím, že služba na úklid a u vstupu je základ každé akce. To je další zajímavost. Někteří návštěvníci totiž neplatili vstupné a jen tak se tu prošli a odešli. Na této službě by pořadatel neměl šetřit.

  

Kategorie design ( estetický vzhled a tvar – význam slova)

Asi poprvé na soutěži jsem neměla žádného výrazného favorita. Nevím, jako bych měla pocit, že téma „luční svatba“ nás všechny směřovalo někam, že dorty dle mě nevypadaly až moc něžně a svatebně. Bylo to snad úplně poprvé na soutěži, kdy mě přišlo, že téma hnalo většinu soutěžících v kategorii designu k přemíře použitých technik až k přeplácanosti. To je škoda a trochu to této kategorii škodí. Možná by stálo za úvahu, zda volit vůbec nějaké téma. Protože pak všichni používají stejné zdobení a trochu to omezuje kreativitu tvůrců. Asi bych při hodnocení neřešila, jak budu designový dort krájet a jestli mi s kouskem dortu přistane na talířku slimák, vlk, nebo jedlý papír. Je to přece jen maketa a je o designu. Tato úvaha mi přijde od porotce v této kategorii dost podivná. Nahlédneme-li do jiných oborů a slova design, většinu těchto modelů nelze běžně ani využít. Na některých designových židlích se nedá ani pět minut sedět. To jen k zamyšlení pro jasné hodnocení porotců. Dále bych se přimluvila pro lepší osvětlení všech dortů. Řada směrem do sálu byla z pohledu diváka ve stínu.

Pochvalu zaslouží junioři, ti se posunují někam, co bych nazvala správnou cestou. 3d dorty mě také zaujaly, ale účast byla velmi nízká.

Hlavní kategorie soutěže

Dorty jsou vybrány z fotografií a soutěžící pak musí přivést upečený dort k ochutnání pro porotu a veřejnost. Tuhle kategorii považuji letos za dost problematickou už jen proto, že jí provázely nejen kopie z internetu, ale i dost zásadní porušení pravidel soutěže. Za všechno by měli být soutěžící diskvalifikováni. K tomu však nedošlo a dokonce jeden z dortů skončil na bedně s medailí. To pravděpodobně pobouřilo velkou část účastníků, ale i cukrářů sledující soutěž přes internet. Je smutné, že mají pořadatelé už několikátý rok v pravidlech chaos. Pak nemá smysl mít nějaká pravidla. I to kazí pohled na soutěž a celkovou úroveň soutěže.

Nakonec bych se pozastavila nad porotou. Chybělo mi tu více těch, co rozumí svatebním dortům a jejich designu. Vždyť o tom hlavně tato soutěž je. Zákusky, vyřezávání zeleniny a ovoce je trochu mimo tuhle soutěž. Proto nechápu smysl těchto lidí v porotě, když nikdy nevytvořili květinu nebo postavičku s cukrové hmoty. Pak nemohou poznat, že někde trčí dráty apod. Chyběla mi Hanka Rawlings a další, kteří jsou mistři v práci s modelovací hmotou ohledně květin, postaviček a designu. Je to škoda.

Takovéto soutěže by dle mého měly gradovat ročník od ročníku. Protože pořadatel každým ročníkem sbírá nové zkušenosti a snaží se přece další soutěž vylepšovat. Nevím proč, jsem měla letos pocit sestupné tendence a dle mého se jednalo o soutěž na nízké úrovni absolutně nesrovnatelnou s minulými ročníky Svatebního dortu roku. Celá akce na mě působila, jako by byl pořadatel někdo úplně jiný a ne zakladatelka. Mrzí mě to jak kvůli nám soutěžícím, kteří někdy i mnoho dní připravujeme své exponáty, ale kvůli návštěvníkům i samotným pořadatelům.

Gratuluji všem letošním vítězům a přeji jim další vlastní zajímavé cukrářské výtvory. Protože přej a bude ti přáno. I když po tomto článku mě asi už bedna nečeká 🙂 Ale pocit je prostě pocit. Je to možná zvláštní, ale nejvíce se mi líbil ročník, kde jsem vlastně dopadla ze všech soutěží v pořadí nejhůř. Ale atmosféra byla skvělá. To jen pro zamyšlení pořadatelů.

Závěrem děkuji mým dcerám, které se se mnou účastnily jako podpora. Je to zvláštní. Dvacet let jsem jezdila já s nimi. Každý víkend soutěž latinskoamerických tanců na jiném konci republiky nebo po Evropě. A dnes se to otočilo a oni mi vrací ten zájem. To je pro mě ta největší výhra.

Pátek 10.2.  – 5. den po soutěži.

Je mi to velice nepříjemné, ale musím doplnit můj příspěvek ohledně soutěže. Ani dnes ještě nemá většina soutěžících výsledky pořadí ze soutěže. Dle e-mailu jedné z pořadatelek, který mi zaslala omylem, rozeslala výsledky pouze cca 10 soutěžícím. Také zde navrhovala své kolegyni zpoplatnit podrobné výsledky od 500 – 1000,- Kč. Když si uvědomím, že na webových stránkách visí absolutně jiná tabulka hodnocení, než ta, která mi byla zaslána, nechápu už vůbec pravidla této soutěže. Vždyť v dnešní době poměrně vyspělé počítačové gramotnosti, není přece problém naházet čísla do excelu a vyjede výsledek. Tabulka může být úplně bez potíží vyvěšena již na sále při soutěži, aby si každý mohl znovu dle hodnocení prohlédnout z blízka exponáty a nebo ji rozeslat všem soutěžícím na e-mail ještě než dorazí domů ze soutěže. Co se tedy teď tvoří za hodnocení, je nejen mě záhadou.

Necelý měsíc po soutěži:

Po několika vyměněných e-mailech – vyvěšeno hodnocení, které je opravdu velmi úsměvné. Po měsíci si těžko někdo z účastníků může pamatovat dorty a spojit je s názvy. Na stránkách totiž nejsou všechny prezentované. Hodnocení není dle porotců, takže po měsíci opět trefa vedle. 🙁

A když se vám pak stane, že na jedné soutěži skončíte s jedlým papírem na čtvrtém místě a na další nebude jedlý papír považován za techniku, nebo někdo nerozezná airbrush od jiné techniky, můžete se jen usmívat.

Co mě zaujalo od juniorů a 3d:

     

Pár fotografií z kategorie design, kde jsem i já soutěžila:

     

      

     

 

Něco málo z hlavní kategorie:

    

Omlouvám se všem, kteří nenajdou své dorty. Některá fota nebylo možné použít z důvodu špatného osvětlení. 🙁

No a co dělám s dorty po soutěži? No, zatím nic. Každá normální ženská by prostor ve skříni zaplnila hadříky, ale my co ujíždíme na sladkém designu…. 🙂 A neptejte se, co je v krabicích. No, přeci cukrové květiny… 🙂